Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2015

Nechoďte s dívkou, která létá nebo létala na paraglidu.. Aneb jeden vzpomínkový článek..

Obrázek
Nedávno jsem sdílela můj oblíbený článek "Nechoďte s dívkou, která cestuje", jeho kladné ohlasy mě velmi potěšily. Záhy přišel nápad na článek na podobné téma, protože chodit s holkou která létá na paraglidu, taky není lehký počin.
Dívka, která jednou propadla vzdušné vášni jako je paragliding má mnoho společných rysů s dívkou, která cestuje. Je to dívka s vlasy a pletí ošlehanou od větru. Má několikrát "přepálený" nos, protože je prostě blíže sluníčku. Proto si dává velkou vrstvu opalovacího krému jak na nos tak rty, stává se tak rázem nefotogenickou a nepolíbitelnou.
Má zcestovalých mnoho hor, jak českých tak zahraničních. Oproti běžným smrtelníkům má však možnost zažít pohledy, jaké se nikdy nikomu nenaskytnou. Takové pohledy, které ji rozšiřují obzory. Takové, které se uloží hluboko do paměti.

Tahle dívka je zvyklá řídit si svůj život sama. Nic jiného ji nezbývá, kluzák není na dálkové ovládání. Za všechny svá rozhodnutí bere plnou odpovědnost. Ví naprosto přes…

Jak jsem se dostala k vysněné práci lyžařské instruktorky

Obrázek
Byly mi tři roky, když mě táta poprvé postavil na lyže. Počítal s tím, že hned na poprvé sjedu červenou alpskou sjezdovku ve Sv. Johanu, trochu se ale přepočítal. Po mém hysterickém záchvatu byl mamkou donucen zahájit jakous takous výuku lyžování v místech k tomu určených - na výukové louce s tahačkou a slalomem z výukových zvířátek. Věřím, že právě tento moment se mi zapsal do mého podvědomí a nasměroval mě na cestu lyžařské instruktorky. Ta zvířátka "napíchaná" na mírném svahu si pamatuji do teď.
Když jsem se naučila brzdit, stala jsem se tátovým lyžařským parťákem, začali jsme spolu podnikat výlety do dalších Alpských středisek, buď jen my dva, nebo i s mamkou. V živé paměti mám jednu modrou sjezdovku pod Hintertuxem, kde se můj táta ze začátku nervoval  tím, že se bojím jet "šusem", abych přejela "houpáček". Po několika jízdách, kdy jsem ten houpáček musela zdolat ve stromečku (stále si to pamatuji, v mých očích to byl strašně prudký protisvah), jsem s…

MS v Rugby mě přivedlo k nostalgii - byla jsem na opravdovém konci světa a do teď mi to nedochází.. 1. část

Obrázek
Mistrovství světa v rugby, kterého jsou v současné době "plné" obrazovky, mi připomnělo, že už to jsou 4 roky od mé návštěvy Nového Zélandu. Když jsem spatřila utkání mezi Tongou a Argentinou, začala jsem vzpomínat, jak jsem Tongánskou reprezentaci vítala přímo v jejich domovině při návratu z MS 2011, ....vždyť já všechny ty kluky viděla naživo!!!
V roce 2011 jsem se rozhodla zjistit, jaké to je žít jinde a jinak. Odletěla jsem studovat, pracovat a především cestovat na Nový Zéland. Nápad to byl náhlý a opravdu rychle uskutečněný. 12.4.2011 jsem se šla zeptat na letenku a 18.4. jsem odlétala. O mém žití na Zélandu jsem psala svůj blog, a určitě o něm ještě něco napíši, jak se na tuto zkušenost dívám s odstupem času. V rámci žití na Novém Zélandu, jsem se s kamarádkou Martičkou (se kterou jsem se seznámila na burger party v Blenheimu), rozhodla udělat si dovču na některém z Pacifických ostrovů. Vybírali jsme podle ceny letenky, výsledkem byl nezapomenutelný výlet na Tongu.


K…

Nechoďte s dívkou, která cestuje..

Obrázek
Již před rokem mě zaujal článek, který sdílela cestovatelka Marie Klementová na svých stránkách www.devcezhor.cz. Ráda bych tento článek sdílela i na svém blogu s jedním dodatkem =). Odkaz na původní článek zde.

Nechoďte s dívkou, která cestuje
Je to ta dívka s ledabylým, neudržovaným účesem, s vlasy zbarvenými od slunce. Její pokožka již není tak čistá jako bývala. Není jen políbená od slunce. Je spálená a má mnohonásobné rány a kousance sem a tam. Ale ke každé ráně na kůži vám dívka může říct zajímavý příběh. Nechoďte s dívkou, která cestuje. Je těžké ji potěšit. Normální rande večeře a film v obchodním domě z ní bude vysávat život. Její duše touží po nových zážitcích a dobrodružství. Bude nezaujatá z vašeho nového auta a vašich drahých hodinek. Raději by lezla na skálu nebo skákala z letadla, než aby poslouchala Vaše chvástání. Nechoďte s dívkou, která cestuje, protože Vás bude otravovat rezervací letu pokaždé, když aerolinka zlevní prodej volných sedadel. Nechce jít na party v repu…

Neun Tausende Bergen – aneb jak naučit psa chodit u nohy

Obrázek
Je neděle, já mám za sebou první dva dny na nové vysoké škole (magisterské studium Marketingové komunikace). Jsem z toho celkem psychicky rozhozená. Pravděpodobně o tom taky jednou něco napíši (až emoce opadnou). Táta opět ví, jak tuhle situaci řešit, a tak naplánuje přechod dalších krušnohorských tisícovek, tentokrát německých. Já se plánům rozhodně nebráním. Připravuji batůžek s vybavením viz. výprava minulá, jen přidávám více „paměťovek“ do foťáku.


Vyrážíme okolo desáté autem do Božího Daru. Náš výpravný team se rozrostl o dalšího parťáka a to o naší hyperaktivní border colii Sisinu. Z Božáku vycházíme klasickou cestou k „Ježíškovce“, ze které podobně jako minule, zahýbáme z cesty do lesa, abychom zdolali první tisícovku „Hubertovku“ (1031mnm), jejíž „vrchol“ leží pár metrů od německé hranice. 

Za hranicí je už cesta, po které se vydáváme. Naše čtyřnohá kámoška běhá sem a tam jak „střeštiprdlo“, je také radostí bez sebe, že může objevovat nám neznámá krušnohorská místa. Na druhý p…